Poslední březnový víkend vstoupí se svým autorským projektem Pišlické příběhy na rodinném festivalu Struny dětem v divadle Minor v Praze a v květnu vydá novou desku Sně.

Čím bude váš pondělní koncert výjimečný?

Budu hrát na mistrovský nástroj C. Bechstein D282. Je to mimořádně krásný kousek, který bude do Anežského kláštera přivezen z Hradce Králové, kde byl v továrně vyroben. V rámci cyklu Hybatelé rezonance jsou naplánované čtyři koncerty, při nichž se na ten nástroj hraje. Na prvním vystoupil Tomáš Kačo, na dalších se v dubnu představí Jan Bartoš a v červnu Ivo Kahánek.

Beata Hlavenková bude hrát na mistrovský nástroj.

Beata Hlavenková bude hrát na mistrovský nástroj.

FOTO: Lucie Levá

Je výhodné na takový nástroj hrát?

Obecně u mě platí, že když hraju na opravdu kvalitní nástroj, jsem mnohem víc inspirovaná. Především zvukem, ale když jsem si byla před několika dny na klavír C. Bechstein D282 v Hradci Králové zahrát, vymyslela jsem při tom v některých písničkách nové harmonické postupy.

Doma mám kromě různých kláves obyčejné pianino. To zase není tak zvukově inspirativní, proto často při aranžích pracuji spíše se zvuky, které mi skýtá nahrávací program. Dobrý nástroj rovněž nabízí velkou dynamickou škálu.

A také je pravda, že umělec při hře na klavír vytváří zvuk vlastní. Když bude hrát deset muzikantů na jeden nástroj, pokaždé bude zvuk jiný. Těším se i na spojení zvuku nástroje s prostorem Anežského kláštera.

Podle čeho jste vybírala skladby, které zahrajete?

Když po mně pořadatelé chtěli anotaci do programu koncertu, vypsala jsem jim skladby, o kterých si myslím, že zazní. Jejich pořadí si ale určím až během večera. Chystám se hrát většinu kompozic ze svého alba Theodoros, což je vyloženě klavírní kolekce. Zahraju i některé skladby z desky Scintilla, protože s sebou budu na koncertě mít i sampler.

Chci ovšem také představit skladby z chystané desky Sně. V ní jsem především zhudebňovala poezii, hlavně básně Bohuslava Reynka a Petra Borkovce. Budou na ní i instrumentální kompozice. Ty bych ráda pouštěla lidem v reprodukované podobě už ve chvíli, kdy vstoupí do sálu.

Držíte se při koncertech vždy studiové verze skladeb?

Ano, do určité míry. Řekla bych, že zhruba dvacet až třicet procent je improvizace, což znamená, že třeba formu původní skladby natáhnu, nebo na některých místech dojde k lehkým harmonickým změnám, úpravám.

Co určí moment, kdy se vydáte na cestu improvizace?

Často je to nástroj, na který hraju, a také prostor, v němž se koncert odehrává. Ovlivňuje to samozřejmě i publikum a mé rozpoložení. Někdy se mi stane, že je pro mě zvuk nástroje tak krásný, že držím tón a čekám, co se bude dít, jaká inspirace přijde.

Beata Hlavenková chystá i koncert pro děti.

Beata Hlavenková chystá i koncert pro děti.

FOTO: Lucie Levá

Co při koncertech prožíváte?

Jakmile začne, uvolním se. Stačí mi jedna dvě skladby, já se zbavím trémy, a naopak se začnu těšit z toho, že jsem ponořena v hudbě. Dobré je to zejména při vystoupeních, na nichž představuju nové skladby, a tím pádem visí ve vzduchu větší očekávání. Někdy jsou to záblesky velkého štěstí, že můžu předávat dál něco, co udělá radost nejen mě, ale i posluchačům. Uvědomuji si, že na to nemám ani tolik zásluhy, že jsem médiem, kterým hudba a skladba prochází.

V květnu vyjde vaše nové album. Už jste písně z něho představila?

Ano. Zhudebněnou báseň Bohuslava Reynka Husa v mlze hraju dokonce už rok a půl. Vznikla v době, kdy jsem smutnila po odchodu mého tatínka. V tom čase jsem také skládala hudbu k seriálu Dukla 61. Bylo to pro mě těžké období. V té básni je ale věta: Jdou, nic s sebou nevezmou si.

To byl zásadní leitmotiv hodící se nejen k tomuto období.

Na albu spolupracujete se slovenským trumpetistou Oskarem Törökem. Jak jste se našli?

Známe se spoustu let, už od doby, kdy jsem chvíli studovala na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka. Hráli jsme jazzovou muziku a setkala jsem se s ním i v době, kdy byl s Ivou Bittovou ve skupině Čikori. Střetli jsme se i v několika dalších projektech. Loni jsme hráli na festivalu před zahájením Colours of Ostrava.

Chtěla jsem s ním spolupracovat kvůli tomu, že na trumpetu hraje naprosto ojediněle. Široko daleko není nikdo, kdo by takhle krásně hrál. Na albu bude též hrát na bicí a zpívat. V podstatě to bude nahrávka orchestru, jen ho tvoří dva lidé.

Jaký bude koncert pro děti v divadle Minor na konci března?

Bude postavený na audioknize, která se jmenuje Pišlické příběhy a napsal ji Filip Rychlebský. Ivan Trojan bude číst tři příběhy z ní a já do nich složila zpívané hudební vsuvky a písničky. Jako zpěváci se představí Milan Cais, Lenka Dusilová, Petr Ostrouchov a já.

Na pódiu bude kapela s harfou a za ní výtvarnice Zdeňka Morávková, která si na meotaru bude hrát s dějem i postavičkami.